Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
1 2 3 4 5 6 7
Čtyři roky, jedna stopa. Jan Woznica hodnotí své působení v FC Bílovec
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 1 2 3 4 5
Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Čtyři roky, jedna stopa. Jan Woznica hodnotí své působení v FC Bílovec

Čtyři roky, jedna stopa. Jan Woznica hodnotí své působení v FC Bílovec



Datum konání:
7. 6. 2026 - 7. 6. 2026

Jan Woznica po čtyřech sezonách končí v FC Bílovec: „Odcházím s čistým stolem“

Do konce sezony zbývají poslední dvě kola, ale už nyní je jasné, že po jejím skončení dojde u A-týmu FC Bílovec k významné změně. Po čtyřech sezonách se s mužstvem rozloučí hlavní trenér Jan Woznica, který během svého působení pomohl vybudovat silný a ambiciózní tým, dal příležitost řadě mladých hráčů a výrazně se podílel na jednom z nejúspěšnějších období v historii klubu. Jak hodnotí své působení v Bílovci, na které okamžiky bude nejraději vzpomínat a co ho čeká po skončení této kapitoly?


Jaké pocity ve vás převládají při odchodu z klubu?

Je to směsice pocitů. Na jednu stranu je to spokojenost, že odcházím s čistým stolem. Zůstává po mně připravený, charakterní a pracovitý tým. Na druhou stranu je to lítost, že tato etapa a práce s těmito hráči končí. A potom je to očekávání, protože ve fotbalovém kolotoči jsem nepřetržitě 30 let, a když nebudu počítat Covid, kdy se fotbal nehrál, tak má nejdelší pauza mimo fotbal byla týden po konci v Hlučíně, takže jsem sám zvědavý, jaké to bude. 

Co vám jako první vytane na mysli, když se ohlédnete za svým působením v Bílovci?

Dvě věci. První je má partnerka Markéta, kterou jsem poznal právě díky mému působení v Bílovci a dnes máme rodinu. Druhá věc je každodenní práce. Přesto, že má Bílovec na fotbalovém poli slušné renomé, pořád se jedná o malý regionální klub. Spoustu věcí si člověk musí řešit sám, ať už to jsou provozní nebo týmové věci a nemá takové možnosti, jako ve větších klubech nebo městech. Proto hodně věcí člověk dělá na úkor volného času a téměř denně. Týká se to téměř všech trenérů napříč klubem a dle mého si zaslouží velký respekt.

Během vašeho působení dostalo šanci mnoho mladých hráčů. Jak jste vnímal práci s nimi?

Těšila mě práce se všemi hráči, kteří měli chuť dělat fotbal v Bílovci na požadované úrovni a je jedno jestli byli mladší nebo starší. Když se podíváte na Vojtu Heiníka, Martina Limanovského nebo Radovana Meleckého, ti hráči se pohybují okolo třicítky i za ní a mladším hráčům stačí. Je ale pravdou, že jsme se veřejně profilovali, jako klub, který chce mladším hráčům pomoci se rozvíjet a případně jim pomoci do vyšších soutěží. A pokud jsem hráčům aspoň něco trochu předal, ať už ve fotbalové nebo lidské rovině, nebyl to ztracený čas a jsem za to rád.

Jak složité bylo budovat tým nejen kvalitní, ale také charakterově silný?

Vždy, když jsme tvořili tým, chtěli jsme, aby hráči měli požadovanou kvalitu, dobrý charakter a aby měli, pokud možno, nějakou vazbu k Bílovci nebo minimálně se ztotožnili s klubovou identitou. Těžká práce, určitě ne vždy vyšla, ale bavilo mě to. Od té doby, co jsem do Bílovce přišel, jsou v klubu už pouze Martin Limanovský a Honza Tomášek. Spousta hráčů se v týmu vystřídala, to je fotbalový život. Na naší úrovni se často hráčům postupem času mění priority, což je naprosto v pořádku a za tu dobu si nevybavím asi hráče, na kterého bych vzpomínal vyloženě ve zlém. Osobně vidím v Bílovci velký potenciál pro růst. Byť je Bílovec menším městem, jeho klubová a sportovní infrastruktura je na podobné úrovni jako u klubů z větších měst a vyšších soutěží. V mužích jsme se vždy maximálně snažili vytvořit aspoň trochu takové podmínky, aby bylo pro mladé hráče zajímavé k nám přijít nebo ještě lépe, aby bylo zajímavé pro mladé odchovance a hráče, kteří Bílovcem prošli, se do něj znovu vrátit.

Na kterou sezonu budete vzpomínat nejraději?

Nejraději budu vzpomínat na tuto sezónu, jednoznačně, bez debat. Byť nám chybí ještě 2 kola do konce soutěže. Už teď je jasné, že dosáhneme nejlepšího umístění, jakého kdy Bílovec dosáhl, překonali jsme bodové maximum, překonali jsme i maximum vstřelených branek, doma jsme víc než rok neprohráli. To vše s týmem, kterému se předpovídal před sezónu boj o záchranu.

Na co jste během svého působení nejvíce pyšný?

Těžké říct, člověk si to možná zhodnotí až s nějakým větším odstupem. Vždy jsem se snažil dělat vše na 100% a tak, aby to pro hráče mělo nějakou přidanou hodnotu a nějak je to posouvalo. Trenéra vnímám jako průvodce - průvodce hráčovou kariérou. Můžete mu ukázat směr, jak se dostat k cíli, možnosti a nástroje, jak toho cíle dosáhnout, ale je jen na hráči, jak s tím naloží. Zavedli jsme rozbory soupeřů i své na videu, sobotní dopolední tréninky, týmové snídaně, měli jsme u nás mentálního kouče, chtěl jsem přivést i výživovou specialistku, aby především mladí hráči věděli, jak se ideálně stravovat před a po zápase nebo tréninku, což by jim zase mohlo pomoci. A když pak máte v sobotu v 8:30 ráno na tréninku, videu a snídani 18 hráčů, jste rád, že to pro ně má smysl

Co byste chtěl vzkázat fanouškům a lidem kolem klubu?

Fanouškům bych chtěl určitě poděkovat za to, že nás podporovali, zejména musím vyzdvihnout náš jednočlenný kotel Filipa Sedláka, který nás jezdil podporovat i ven a často byl proti velké přesile hodně slyšet, klobouk dolů. Hráčům a lidem okolo klubu bych chtěl popřát hodně štěstí na dobrá rozhodnutí a chuť posouvat se stále vpřed.

Co bude následovat po konci v FC Bílovec?

Nechávám tomu volný průběh. Nekončím proto, že bych byl vyčerpaný nebo unavený. Fotbal je součástí mého života, trénování mě naplňuje a mám rád být trenérem, musí mi to však dávat smysl, mít to nějakou přidanou hodnotu. Pokud nějaká taková nabídka přijde, je klidně možné, že hned v létě do toho kolotoče naskočím znovu. Na druhou stranu, trénování je časově velmi náročné a trpí tím zejména má rodina, vůči které mám obrovský časový dluh, a který bych velmi rád splatil. Uvidíme, co budoucnost přinese


Do konce soutěžního ročníku navíc zbývají už jen poslední dvě kola. Poslední domácí utkání sezony, které se odehraje v neděli 7. června od 17:00, bude mít výjimečný rozměr. Nebudeme hrát jen o body. Budeme hrát pro Peryho.

Společně chceme podpořit našeho bývalého hráče Matěje „Peryho“ Perůtku (ročník 2006), který právě svádí svůj nejtěžší životní zápas – boj s rakovinou. Celý výtěžek ze vstupného poputuje na pomoc právě Matějovi. Na stadionu bude navíc možnost přispět libovolnou částkou, a to jak v hotovosti, tak prostřednictvím transparentního účtu pomocí QR kódu.

Přijďte podpořit FC Bílovec, vytvořit skvělou atmosféru a zároveň ukázat, že fotbalová rodina drží při sobě i ve chvílích, kdy jde o mnohem víc než jen o sport.