Petr Gelnar, dlouholetý trenér a funkcionář ŠSK a FC Bílovec, po více než 20 letech opouští bílovecký fotbal. V rozhovoru reflektuje svou bohatou kariéru plnou výzev, úspěchů a nezapomenutelných okamžiků.
Pamatujete si svůj první den v klubu? Jaké byly Vaše první dojmy a cíle, když jste začínal?
Nevím asi přímo první den v klubu, ale začínal jsem trénovat brankáře ve Velkých Albrechticích na hřišti, bylo to v létě 1996. Mezi prvními kluky byli Pavel Myška, Tomáš Rojíček, Zbyněk Hlynka atd.
Prošel jste všemi kategoriemi a různými funkcemi v klubu. Která z těchto pozic byla pro Vás nejvíce obohacující a proč?
Každá kategorie trénování má svoje specifika. Nejvíce obohacující pozice byla pro mě asi funkce vedoucího SpSM. Kde jsem se seznámil s trenéry a svými hráčskými vzory jako Luděk Mikloško, u nás pak Libor Radimec a mnoho dalších.
Jaké byly největší výzvy, kterým jste musel čelit během své kariéry ve ŠSK a FC Bílovec?
Největší výzvy byly asi vždy postoupit s danou kategorii pokud to bylo cílem, především v dorostenecké kategorii. A pro mě osobně byl vždy výzva, aby kluci měli fotbal rádi a věnovali se mu i v dospělém věku na jakékoliv úrovni.
Vzpomínáte si na nějaký zvlášť památný okamžik nebo událost během Vašeho působení v klubu?
Asi největší památné okamžiky patří 4 výstavby, na kterých má největší podíl pan Peter Šloff. Rok 2001 otevření sportovní haly, rok 2010 vybudování umělé trávy místo škvárového hřiště a v poslední době rekonstrukce areálu a především stavba nových šaten.
Jakým způsobem jste se snažil motivovat hráče a ostatní členy klubu, aby dosáhli co nejlepších výsledků?
Každý hráč by měl mít svou motivaci něco dokázat a dostat se do větších klubů než je samotný Bílovec. A u členů klubu, aby mohli být hrdí a pyšní na svou práci. I oni se mohou posouvat dále jak vzděláváním tak třeba zájmem o ně v jiných klubech.
Co byste řekl, že je klíčovým faktorem úspěchu pro sportovní klub jako je ŠSK a FC Bílovec?
Klíčovým faktorem je asi trpělivost v malém rodinném klubu. A pracovat s tím co je k dispozici. Jak se říká neházet flintu do žita a nad nikým neohrňovat nos.
Jak hodnotíte současný stav klubu a jaké vidíte možnosti pro jeho budoucí rozvoj?
Myslím si, že klub je po všech stránkách stabilizován. Jak finančně tak po hráčské stránce. Vždycky se dá pracovat na zlepšení. Možná takové přání, aby o kluky byl co největší zájem ve velkých klubech a prosadili se třeba i do ligy.
Jaké jsou Vaše plány po odchodu z funkce? Máte nějaké konkrétní projekty nebo aktivity, kterým se chcete věnovat?
Konkrétní plány nemám. Asi se více věnovat rodině a taky sám sobě. Trénování mi dalo hodně, ale taky hodně vzalo. Láká mě poznat něco nového kromě fotbalu. Dát si trošku zdraví dohromady a třeba se jednou vrátím nebo půjdu za štěstím někam jinam.
Je něco, co byste chtěl vzkázat fanouškům a členům klubu, kteří Vás podporovali po celou dobu Vaší kariéry?
Fanouškům, všem v klubu a taky rodičům přeji, aby klub a své děti podporovali co nejvíce to jde. A věřím, že se jim to jednou vrátí. Ať už na sportovním poli nebo na poli společenském.
Na co budete nejvíce vzpomínat z Vašeho působení v klubu?
Asi na všechno, byl to kus mého života a ten nepůjde jen tak vymazat. Zažil jsem opravdu hodně jako hráč, trenér nebo funkcionář. K fotbalu patří radosti i starosti i tak budu na klub vzpomínat jen v dobrém. Samozřejmě na všechny lidi, které jsem měl možnost poznat. Trenéry, hráče, rodiče no prostě všechny. Nerad bych zapomněl na všechny ty turnaje, soustředění a další společensko-sportovní akce. Největší poděkování patří panu Peterovi Šloffovi, že mi tu šanci dal a já jsem mu jeho důvěru mohl splatit. A dále celé rodině, která byla vždy velmi tolerantní (od rodičů, přes manželku a děti).
Klubu přeji jen to nejlepší ať se posune ještě o krok dále, a můžu říct, že mi to určitě bude chybět. Ale je třeba načerpat novou energii do dalšího života. - Petr Gelnar
Velké poděkování patří Petru Gelnarovi za jeho dlouholetou práci pro ŠSK a FC Bílovec. Jeho oddanost, neúnavné úsilí a vášeň pro fotbal výrazně přispěly k rozvoji klubu a inspirovaly mnoho mladých hráčů. Petrovi přejeme hodně štěstí a úspěchů v jeho dalších životních etapách a doufáme, že jeho odkaz bude v klubu žít dál.